Tož jsem se zase v rámci KMD vydal, s okouzlujícím doprovodem, do divadla. Samozřejmě nejsem tak kulturně sečtělý, jako naše recenzentka, avšak dojem, který toto divadlo na mne zanechalo, je tak hluboký, že jsem prosadil svou a napsal tuto recenzi.

Hra byla napsána Stephenem Beresfordem, který je podle všeho nazýván anglickým Čechovem, což samo o sobě vypovídá mnoho. K samotné hře je třeba dodat, že naprosto postrádá jakoukoliv konzistentní zápletku. Pokud bych se měl vyjádřit k průběhu hry v duchu hry, označil bych to jako drama s poruchou erekce. Hra je totiž plná doslovných vyvrcholení, hádek, po kterých to prostě mohlo skončit, chvílí, kdy nastává ticho a trapných hlášek následující po jednotlivých klimaxech. Co se týče slovníku, není věty, která by neobsahovala narážku na soulož, často připomíná rozhlasová vysílání z Lán, a když už dojde na vyjádření nějaké smysluplné myšlenky, je většinou nesmyslně hipísácká, protimaterialistická a protifašistická. Jenže je zároveň naplněna alternativními bláboly. Když se například začala provolávat indiánská jména, byl jsem ten, co si chce jít vzít kabát. Dialogy tedy nic moc, zápletka žádná, některé postavy pro vývoj neměly žádný smysl a od začátku bylo jasné, jak celá hra skončí.

Další, co je třeba vytknout, je explicitní nahota a morbidita některých událostí. Co se týče toho prvního, okouzlilo to snad jen nadržené sedmnáctky a homosexuály, co se týče toho druhého, sypat něčí popel někomu na hlavu je i jako symbol trochu hloupé. 

Na druhou stranu, herecké výkony v celé hře byly velmi okouzlující, všechny postavy excelentně zahrané, dokreslení hudbou bylo také v pořádku. Sestavení scény, rozložení kulis do zlatých středů, jednotlivé propriety, ani jedna věc navíc. Atmosféra hry, což je na ní to naprosto nejdůležitější, protože jinak vůbec nedává smysl, byla úchvatná. Spletice osudů, propojená s drogami, sexem a rock'n'rollem 60. let narážející do moderního materialismu, konečného prozření, že hipísácký dům je v zástavě a brutální zpřeražení páteře realitou, bylo to jediné, co se dalo ze hry vyzdvihnout. Hra je tedy spíše umělecká, než zábavná, je z ní cítit lartpourlartismus a prvoplánovitost, a spíše než konverzační se dá označit za atmosférovou a ideovou. 

Moje hodnocení je 6/10, a to hlavně kvůli absenci zápletky a vulgarismům.