Jelikož v rámci Truhlablogu nejsme jako politici a makáme, je tu pro vás další díl foodblogu!

Tentokrát bude týden skoro celý, v pátek jsme navštívili neskutečně poutavou přednášku na téma Zvuk ve filmu, ačkoliv už po první hodině jsme se shodli, že pokud přednášející nepozná podle zvuku scénu ze Star Wars, nezaslouží si víc než padesát procent naší pozornosti.

Teď k jídlu. V pondělí jsme si doslova smlsli na rybím filé exclusive s vařenými bramborami a oblohou s absencí ozónosféry. Rybí filé bylo stejně exkluzivní jako počet objednávek Filet-o-fish v Mekáči. Brambory mohly být jako dycky trochu víc slané. Úterní vepřová krkovička v leču (každý asi ví, jak chutná koblih), byla trochu prolezlá, takže jste buď museli mít ostrý nůž či chrup, a i tak jste si připadali jako v té pohádce s řepou. Lečo bylo vynikající, leč bramborák byl trochu tužší. Dá se to pochopit, není úplně lehké servírovat naprosto čerstvé jídlo pro takovou spoustu rejpalů. Středeční kuře na medu jsem si pochvaloval. Zvláštní lepivá rýže s medovým nádechem mi připomněla rýžový nákyp, což výtečně zakončila chuť dobře upraveného kuřete, které bylo tentokrát tak výborně hotové, že pokud byste na něm našli ebolu, tak jedině tu vaši. (Poté doporučujeme vyhledat doktora.) Vepřový vrabec ve variaci s knedlíkem byl nejspíše nejlepším jídlem za celý týden. Vzhledem k tomu, že zelí bylo správně kyselé, onen vrabec byl z vynikajícího vepřového a knedlík byl jako z finské sauny, můžeme ho jen chválit. Toť tedy vše, doufám, že se brzy uzdravím, abych mohl zase něco přidat.