Dnes vám poprvé přináším mé postřehy jako "módní policajt".
Prvním z nich jsou neforemná upatlaná trička s dlouhým rukávem, a co hůř, mnohdy i s příšerným vzorem nebo potiskem, která mají v oblibě především žáci nižších ročníků, kteří mají těchto pokladů ve skříních jistě desítky. Nejenže jsou totálně mimo současnou módu, ale navíc bych je označil za značně odpudivá. Dalším prohřeškem jsou rozšířené džíny do zvonu neboli "zvonáče", které jsou ve většině případů taktéž nepoužitelné, a když už někdo věří svému módnímu citu natolik, že se odváží si je obléct, celkový vzhled nakonec dorazí nějakou naprosto nevhodnou kombinací, například již zmiňovaným typem trička.
Co jsem dnes naprosto nepochopil bylo, že opravdu velké množství žáků a studentů naší školy bude asi barvoslepých nebo nevím, ale takové barevné kreace se jen tak nevidí. Jako by byl nějaký obrovský problém oblečení alespoň trochu sladit. To mě přivádí k dalšímu zvláštnímu "exempláři", který pozoruji po většinu tohoto týdne, a to jistého studenta sexty a jeho řvavě žluté kalhoty. Tuto barvu uznávám jen v hořčicovém odstínu na svetru. A navíc poté, co jsem tohoto studenta spatřil s těmito kalhotami zkombinovanými s modrým svrchním dílem, trochu se mi zatočila hlava a nezbylo mi než zakroutit hlavou.
Další, co ve mně budilo hrůzu, byla dlouhá maxi sukně hnědého odstínu, kterou měla na sobě mně neznámá studentka, kterou jsem míjel na chodbě. K sukni měla hnědé tričko s krátkých rukávem stejného odstínu, a budu zkrátka upřímný, tento model působil extrémně nelichotivě.
To je pro dnešek vše, chystám další a další postřehy.
Váš Módní policajt
